Prohlížení webových stránek
Prohlížení webových stránek je asi nejzákladnější službou, kterou Internet nabízí a kterou zvládne ovládat každý uživatel. Slangově se této činnosti říká surfování – toto označení se rychle vžilo a je hojně využíváno.
Webové stránky, nebo odborněji hypertextové dokumenty, jsou dokumenty obsahující nejenom text, ale také různé multimediální prvky jako jsou obrázky, videa, audio soubory apod. ale především odkazy na další webové stránky v prostředí tzv. WWW (z anglického World Wide Webu). WWW je označení pro celosvětovou síť souborů ve formě dokumentů, ultimediálních a jiných dokumentů vzájemně propojených a přístupných pomocí internetového protokolu HTTP. Tyto soubory bývají uloženy především na serverech, ale také u jednotlivých uživatelů, které tyto dali sdílet pomocí Internetu. Autorem WWW je již výše zmiňovaný Tim Bernes-Lee, který také založil v roce 1994 tzv. World Wide Web Consorcium označované jako W3C, které dohlíží na vývoj Webu a především na vydávání a dodržování standardů.
Webové stránky jsou v podstatě obyčejné textové soubory, ve kterých je vzhled a funkce zobrazovaného hypertextového dokumentu. K definici tohoto vzhledu se používá jazyk HTML, popř. jeho modifikace a jak definice jednoduchého hypertextového dokumentu vypadá můžete vidět na Obr. 31, kde je HTML kód s ukázkou definice barvy pozadí, textu, nadpisu, běžného odstavce, tučného písma a hypertextového odkazu a také, jak tato stránka vypadá.
Vzhled a hlavně možnosti webových stránek se stále vyvíjí, stejně tak, jak se vyvíjí možnosti Internetu, což můžeme porovnat z Obr. 32, kde vidíme vzhled nejznámějšího českého vyhledávače Seznam.cz v roce 1996 a v roce 2012.
Dnešní webové stránky jsou na mnohem profesionálnější úrovni i díky novým technologiím, jako je Flash, Java, PHP apod. Je také pravda, že díky těmto vylepšením se stále zvětšuje velikost webových stránek a také technické požadavky na jejich zobrazení. Zkusme se pro zajímavost podívat na Tab. 5, kde jsou uvedeny velikosti některých webových stránek, doby stahování těchto stránek v srpnu 2012 z New Yorku v USA a jak dlouho by se tyto stránky stahovaly přes modem s maximální rychlostí 56,6 kb/s, což je cca 7 kB/s. Uvedené statistiky jsou podle stránek http://tools.pingdom.com/fpt/.
Adresa |
Velikost stránky |
Doba stahování v srpnu 2012 |
Doba stahování na modemu |
www.idnes.cz |
787,2 kB |
2,56 s |
112,5 s |
www.seznam.cz |
436,3 kB |
3,04 s |
62,3 s |
web.utb.cz |
248,3 kB |
5,07 s |
35,5 s |
www.aktualne.cz |
1,2 MB |
2,42 s |
175,5 s |
Tab. 5: Doby stahování některých webových stránek v srpnu 2012 a dříve přes modem
Abychom vůbec mohli hypertextový dokument zobrazit, potřebujeme nějaký program, který nám HTML značky převede do grafického zobrazení. A takovému programu se říká webový prohlížeč, který je dnes obsažen již v základní výbavě každého moderního operačního systému. Pokud v počítači nemáte nainstalovaný webový prohlížeč, tak si webové stránky prohlédnete jen stěží, proto si v následujících kapitolách pár webových prohlížečů ukážeme.
Webový, nebo někdy také „internetový“ prohlížeč je počítačový program, který má za úkol pracovat se službou WWW. Dělá to tak, že komunikuje se serverem, na kterém jsou webové stránky uloženy a převádí stránky z HTML formátu do formátu čitelnějšího běžnému uživateli. Nejjednodušší webové prohlížeče jsou textové, ale daleko častěji se využívají prohlížeče grafické, které umí zobrazit už i složitější věci jako jsou obrázky nebo videa, popř. složitější věci jako jsou JAVA nebo Flash aplikace, kterou jsou dnes již zcela běžné součásti moderních webových prezentací.
Jak již bylo zmíněno výše v historii Internetu, tak webové prohlížeče se začaly vyvíjet v 90. letech v týmu Tima Berners-Leeho, který jako první uvedl prohlížeč jménem WorldWideWeb browser, vyvinutý ve švýcarském výzkumném ústavu CERN. Tento prohlížeč fungoval jen v dnes již neznámém operačním systému NeXT. Daleko slavnějším se stal prohlížeč Mosaic, který představili tvůrci Marc Andreessen a Eric Bina z výzkumného centra NCSA v roce 1993. Náhled tohoto prohlížeče je na Obr. 33.
Původně byl určen pro operační systém Unix (z něhož vychází nám známý Linux), ale díky velkému zájmu se stal brzy multiplatformní (tj. určen pro více operačních systémů). Jako první tento prohlížeč podporoval také zvukové soubory, videa, oblíbené položky nebo historii prohlížení. Původně to byl program nekomerční, ale v roce 1994 byla jeho technologie licencována mimo jiné také Microsoftu, který ji použil pro svůj Internet Explorer. Tento prohlížeč bývá právem označován jako symbol internetového boomu 90. let. Jeho popularita začala klesat po tom, co se na trhu objevili velcí hráči jako je Netscape Navigator a Internet Explorer. Vývoj Mosaicu byl ukončen v roce 1997.
Jeden z tvůrců Mosaicu odešel z NCSA po neshodách a založil si vlastní společnost Mosaic Communications, která musela být následně na základě žaloby přejmenována na Netscape Communications. V roce 1994 byl uveden hlavní produkt této společnosti a to ve své době velmi oblíbený prohlížeč Netscape Navigator, který již v roce 1995 ovládal 80% trhu. Zhruba v té samé době vzniká také dnes velmi známý prohlížeč Opera, který byl ovšem na rozdíl od Netscape Navigatoru zcela nezávislý na zdrojovém kódu Mosaicu. Rozšířenost tohoto prohlížeče nebyla příliš vysoká také kvůli tomu, že až do roku 2005 to byl produkt komerční. Velký podíl trhu má v současnosti prohlížeč Opera na poli mobilních prohlížečů pro chytré telefony a tablety.
Daleko větší konkurence pro Netscape Navigator byl dnes již velmi známý a hojně používaný Internet Explorer od Microsoftu. První verze 1.0 byla uvedena v srpnu 1995, byla určena pro operační systém Windows 95 a příliš mnoho toho neuměla. Během jednoho roku ovšem vyšly další dvě verze, které již např. podporovaly kaskádové styly nebo měly propracovanější uživatelské prostředí a hlavně byly šířeny bezplatně jako rozšiřující balíčky systému Windows 95. Tím začaly silně konkurovat komerčnímu Netscape Navigatoru. Opravdový zlom přišel s uvedením systému Windows 98, který měl již Internet Explorer ve verzi 4.0 integrovaný po instalaci. Zpočátku to odborníci považovali jako krok zpět, ale později se ukázalo, že to byl geniální tah Microsoftu, protože běžný uživatel samozřejmě používá to, co již v systému je nainstalováno a pokud to funguje, tak nehledá žádné alternativy. Definitivní porážka Netscape Navigatoru přišla v roce 2001, kdy na trh přichází dnes ještě hojně používaný systém Windows XP se svým legendárním Internet Explorerem 6, který někteří uživatelé používají dodnes. I když byl vydán zdrojový kód Netscape Navigatoru v roce 1998 jako open-source, poslední devátá verze tohoto prohlížeče vyšla v roce 2008. Poté byl vývoj zastaven.
Důležitý z pohledu prohlížečů je rok 2003, kdy vznikla nezisková organizace Mozilla Foundation, která vytváří prohlížeč jménem Phoenix, který musel být následně přejmenován kvůli registrované známce na Firebird a následně na nám dobře známý Firefox. První verze tohoto prohlížeče byla vydána v listopadu 2004 a díky velkému úspěchu vzniká v roce 2005 dceřinná společnost Mozilla Corporation, která se stará o vývoj jak prohlížeče Firefox, tak i e-mailového klienta Thunderbird. Druhá verze Firefoxu z října 2006 uvádí v té době převratnou novinku a to prohlížení webu v tzv. záložkách, které umožňují mít otevřeno více stránek současně v jednom okně. Tato funkce si získala velkou oblibu a tak ji použily i další prohlížeče jako Opera, Internet Explorer atd. Další funkcí, která přivedla spoustu uživatelů k Firefoxu je automatická aktualizace na novější verzi, jakmile tato vyjde. Aktualizace Internet Exploreru přitom nebyla v té době tak jednoduchá. Spoustu uživatelů Internet Exploreru přešlo k Firefoxu i kvůli tomu, že Microsoft příliš váhal s vydáním nové verze 7 a přitom verze 6 byla již stará a také bezpečnostně velmi děravá. Na druhou stranu má Internet Explorer velkou výhodu v tom, že je integrován do systému Windows a stále mnoho uživatelů není tak technicky zdatných, aby si nainstalovali jiný prohlížeč. Jistý průlom nastal po tom, co Microsoft prohrál soudní spor s monopolním úřadem, který mu vyčetl podbízení Internet Exploreru a tak si dnes po instalai systému Windows již můžete vybrat s více alternativ webových prohlížečů.
Celkem nečekaně do hry vstupuje v září 2008 prohlížeč Chrome, který vyvíjí společnost Google – počítačový gigant současnosti nejen přes vyhledávání. Tento prohlížeč si získává na oblibě a dokonce v nedávné době (květen 2012) předčil i do té doby dominantní Internet Explorer – viz Tab. 6.
Prohlížeč |
srpen 2009 |
květen 2010 |
květen 2011 |
květen 2012 |
Google Chrome |
4,07% |
4.77% |
14,82% |
32,70% |
Windows Internet Explorer |
63,98% |
59,75% |
54,50% |
31,70% |
Mozilla Firefox |
22,98% |
24,32% |
22,50% |
25,80% |
Safari |
2,84% |
7.04% |
< 2% |
6,97% |
Opera |
2,04% |
2.43% |
2,10% |
1,80% |
Ostatní |
4,09% |
1,63% |
5,80% |
< 2% |
Tab. 6: Oblíbenost webových prohlížečů
Google Chrome si získal uživatele především svou rychlostí a jednoduchostí, trošku zvláštní je politika Googlu k vydávání nových verzí. Již za první rok od vydání bylo vydáno 10 verzí tohoto prohlížeče a i když se potom tempo trochu zmírnilo, máme v červenci 2012, tedy po 4 letech od vydání již dvacátou verzi prohlížeče, což není příliš obvyklé u jiných programů.
Především v USA je velmi oblíbený operační systém MacOS od společnosti Apple, kde se můžeme setkat s vlastním prohlížečem jménem Safari, který vznikl v roce 2003. Jinak platí, že většina výše zmíněných webových prohlížečů je multiplatformní, tzn. že je můžete používat ve všech dnes běžných operačních systémech.
Webové prohlížeče můžeme rozdělit podle vykreslovacího jádra, které používají. První skupina jsou prohlížeče postavené na jádře Trident. Patří sem především Internet Explorer a na něm založené prohlížeče Maxthon a Avant browser, což jsou v podstatě nádstavby Internet Exploreru doplňující jeho funkčnost o nové věci. Další jádro používané ve webových prohlížečích je Gecko, které používá především prohlížeč Firefox a jemu podobné prohlížeče. Výše zmíněný a v současnosti nejpoužívanější prohlížeč Google Chrome používá jádro WebKit. Poslední vykreslovací jádro, které se dnes využívá je Presto v prohlížeči Opera.