On-line komunikace na Internetu
Druhým typem komunikace na Internetu je komunikace v reálném čase, jejíž typickým příkladem je např. InstantMessaging (často se také používá zkratka IM) – ICQ, Skype, Google Talk apod. Mezi základní služby IM patří sledování stavu uživatelů (zda jsou on-line nebo ne), zasílání zpráv (často se používá anglické slovo chat), souborů nebo také telefonování. Zřejmý rozdíl oproti nepřímé komunikaci je v rychlosti odezvy, která bývá většinou okamžitá. Na rozdíl od e-mailu nebo telefonu u IM hned víme, jestli je druhá strana na příjmu nebo ne. Navíc, pokud někdo od počítače odchází, většina IM systémů má tu možnost nastavit tzv. away message, tedy automatickou zprávu, která se uživateli zobrazí, když vám pošle zprávu. U IM vás také nikdo nenutí hned odpovědět, což je v jistých chvílích výhodnější než telefon, kde není vhodné mlčet. Využívá se také pro rychlou výměnu internetových adres, zdrojových kódů u programátorů apod., které se po telefonu přenášejí složitěji.
První službou, která nabízela IM byl Internet Relay Chat (IRC) již v roce 1988, ale opravdu velkou oblibu získal IM až s příchodem ICQ v roce 1996. Postupně vznikaly další IM sítě jako Yahoo messanger, MSN messenger apod. s vlastními protokoly, bohužel vzájemně nekompatibilní, což vynucovalo mít nainstalováno více klientů současně. Druhé, velmi oblíbené řešení je využití tzv. multiprokolových programů jako je Miranda, Pidgin, SIM apod.
Internet Relay Chat – IRC
IRC byla nejspíš první internetová služba, která umožňovala komunikovat mezi uživateli v reálném čase, a v podstatě stála u zrodu chatování. IRC je otevřený protokol, který patří do rodiny protokolů TCP/IP a volitelně může být chráněn šifrováním SSL. Tato služba byla vytvořena již v roce 1988 ve Finsku na Technické univerzitě v Helsinkách a jelikož Finsko v té době ještě nebylo připojeno Internetem k ostatním státům, z počátku bylo IRC využíváno jen uvnitř Finska, především na univerzitách. Postupem času se přidávaly další státy, jako je Švédsko, Norsko apod., až se síť IRC stala díky rozšíření Internetu celosvětová. V roce 1996 se IRC síť rozdělila na dvě části – americkou Efnet a evropskou IRCnet.
Mezi základní pojmy IRC sítě patří tzv. kanál, což je obdoba chatovací místnosti, jak ji známe. Jméno kanálu bývá uvozeno mřížkou - #. Uživatel může být přítomen v několika místnostech najednou a zároveň si může psát soukromě s jednotlivými uživateli. Ke komunikaci v IRC síti je třeba mít nainstalován speciální program, IRC klient. Nejznámější je mIRC (viz Obr. 37), ViRC, ChatZilla, IRC klienta lze najít i v prohlížeči Opera.
ICQ
ICQ, vyslovovano jako Aj Sík Jů a přeloženo do češtiny jako Já Tě hledám, bylo a možná ještě je fenoménem a pro mnohé synonymemem k IM. Pro svůj provoz používá protokol OSCAR (anglicky Open System for CommunicAtion in Realtime – otevřený protokol pro komunikaci v reálném čase). ICQ vznikl v roce 1996 v izraelské firmě Mirabilis, která ho v roce 1998 prodala americké firmě AOL za 407 milionů dolarů. Velkou oblíbenost měla tato služba především po roce 2000, proto byla tato cena tak vysoká. S časem popularita ICQ klesala, což se odráží i v tom, že v roce 2010 prodává AOL licenci na ICQ ruské společnosti Digital Sky Technologies za 187,5 milionu dolarů.
ICQ umožňuje mimo posílání textových zpráv, odesílání offline zpráv, skupinového chatování, také odesílání SMS zpráv, souborů nebo her pro více hráčů provozované promocí technologie Flash, kterou využívají prohlížeče. Každý uživatel je ICQ rozlišen pomocí vlastního jedinečného čísla označovaného jako UIN (anglicky Universal Internet Number nebo někdy také Unified Identification Number), které se uživatelům přidělí při registraci. Od ICQ verze 6 se lze do přihlásit pomocí e-mailu zadaného při registraci. UIN je jediný údaj, který nelze po registraci změnit – vše ostatní včetně přezdívky, e-mailu, hesla atd. lze dodatečně změnit.
Pro provozování ICQ je třeba mít buď nainstalován program nebo lze použít i webové služby. Programů pro ICQ je několik, ať už je to oficiální program (viz Obr. 38), aktuálně ve verzi 7.7 (srpen 2012) nebo některý z alternativních programů jako je Miranda, Pidgin, Kopete, QIP apod. Donedávna se o lokalizace a funkce českého ICQ klienta starala společnost Centrum holdings (provozovatel www.centrum.cz a www.atlas.cz), od 13. března 2012 spadá české ICQ pod TV Nova. Webových stránek, kde se můžete na ICQ připojit bez nutnosti instalace programů je opět několik. Oficiální stránky provozovatele jsou go.icq.com, dále jsou opět alternativy, které většinou spojují více IM služeb zároveň, např. imo.im, plus.im apod. Do července 2012 fungoval také velmi oblíbený web meebo.com, který byl ovšem zakoupen společností Google a předpokládá se, že se začlení do služby Google+.
ICQ začalo ztrácet v posledních letech na popularitě nejen kvůli novým IM službám, o kterých bude řeč později, ale také díky špatné bezpečnosti a obavě některých uživatelů při přechodu služby pod ruského majitele, který by mohl podle tamních zákonů zpřístupnit data a historii konverzací uživatelů agentům státní služby. Často bývá přes protokol ICQ šířen spam, ale také viry a spyware, velmi nepříjemné jsou také výpadky serverů, které mají díky centralizovanosti služby za následek výpadek celé ICQ sítě. Je třeba si také uvědomit, že odsouhlasením podmínek při registraci uživatel souhlasí také s tím, že všechny informace a materiály distribuované přes ICQ může provozovatel libovolně využívat.
Jabber
Velkým konkurentem ICQ se stal Jabber, který využívá protokol XMPP (anglicky eXtensible Messaging ana Presence Protocol neboli rozšiřitelný protokol pro posílání zpráv a zjištění stavu). I když byl původně určen pro IM službu Jabber, později se začal využívat také pro vzájemnou komunikaci programů, ovládání různých automatických služeb nebo pro standard RFC (anglicky Request For Comment) dokumentů.
Historie XMPP sahá do roku 1998, kdy Jamie Miller, student Iowské univerzity v USA, založil projekt Jabber a o dva roky později vydává první verzi programu. V česku historie Jabber sahá do roku 2001, kdy byl založen server jabber.cz (později jabbim.cz) – největšího českého poskytovatele Jabber služeb.
Výhodou XMPP oproti ostatním, jako je i ICQ, je to, že není centralizováno do jednoho místa, ale rozděleno do sítě serverů po celém světě, kdy uživatel se může zaregistrovat na kterémkoli serveru, ale komunikovat může se všemi. Podobně jako má ICQ svůj UIN identifikátor, tak XMPP má tzv. Jabber identifikátor (JID), který má obdobný tvar jako e-mail, tedy uživatel@server a mimo to může mít tento identifikátor také rozdělen podle toho, kde se přihlašuje, např. uzivatel@server/doma a uzivatel@server/prace. Výhodou XMPP je také to, že na jeden účet může být přihlášeno více uživatelů najednou. Uživatel se vždy připojuje k serveru, na kterém je registrován. Tento server ověří jeho identitu a také zprostředkovává propojení s uživateli na jiných serverech, včetně zjišťování toho, jestli jsou uživatelé připojeni nebo ne. Kromě základních funkcí umožňuje XMPP také další služby, jako je IRC, uživatelské adresáře a tzv. transporty, neboli brány do jiných IM sítí.
Pro připojení do XMPP je potřeba mít opět nainstalován nějaký program, popř. některé Jabber servery nabízí možnost připojit se přes webové rozhraní. Jabber je v současné době velmi rozšířen a proto bývá také podporován již výše zmíněnými multiplatformními klienty jako je Miranda, Kopete, Pidgin apod. Kromě toho existují programy pro mobilní telefony, PDA atd.
S protokolem XMPP pracuje také IM služba Google Talk, která vznikla v roce 2005. Přístup do Google Talk získá každý uživatel, který si zaregistruje účet na Gmailu. Mimo textové komunikace a přenosů souborů dokáže také telefonovat přes Internet včetně videotelefonie. Oproti ICQ může být komunikace také zašifrována. Pro komunikaci přes Google Talk můžete používat buď stejnojmenný program od Googlu – viz Obr. 39 (vlevo) nebo kterýkoli multiplatformní IM komunikátor (Miranda, Pidgin apod.). Nejjednodušším řešením je využít Google Talk přímo v prohlížeči po přihlášení do Gmailu – viz Obr. 39 vpravo.
K oblíbenosti XMPP a potažmo Jabberu přispívá také Facebook, protože jeho velmi oblíbený Facebook chat běží právě na technologii XMPP, což znamená, že můžete chatovat s uživateli Facebooku ve svém multiplatformním klientu jen tak, že si přidáte další účet XMPP s přihlašovacími údaji Facebooku.
Windows Live Messenger
Microsoft, jako velký hráč v IT oblasti samozřejmě nemůže zůstat pozadu a tak v roce 1999 vydává svůj IM klient MSN Messanger, který využívá částečně uzavřený protokol Microsoft Notification Protocol (MSNP) a je v současnosti součástí Windows 7 jako Windows Live Messanger – viz Obr. 40. U nás tento IM nástroj není příliš rozšířen, ale v zahraničí je velmi oblíben a podle některých odhadů je to nejrozšířenější IM nástroj na světě. V roce 2008 bylo zaregistrováno přes 452 milionu uživatelských účtů s 291 miliony aktivních uživatelů.
Kromě klasických funkcí IM zvládá také sdílet pracovní plochu přes Internet, přenos hlasu a obrazu, sdílení fotek a tzv. šťouchnutí, kdy se uživateli zatřese okno se zprávami. Od roku 2006 se tento protokol propojil s Yahoo messengerem a lze komunikovat i s uživateli z této sítě.
Yahoo! Messenger
Yahoo messanger je další z řady IM klientů oblíbený především v USA díky oblíbenosti jejího vlastníka – vyhledávače Yahoo. Klient je vytvořen pro nejznámější operační systémy – Windows, Linux a MacOS a je samozřejmě podporován již několikráte zmíněnými multiplatformními klienty. Kromě textových zpráv, posílání souborů, sdílení fotek a volání podporuje také hraní her, poslouchání rádia apod.
Existuje ještě jistě daleko více IM klientů, které jsou více či méně oblíbené v každé zemi, ale my jsme se snažili uvést ty nejběžnější v České republice.