Multimediální podpora předmětu Internet a jeho služby

Nepřímá komunikace na Internetu

Další hojně používanou službou Internetu je komunikace mezi dvěma nebo více uživateli. Komunikace může být nepřímá (označována jako off-line) nebo v reálném čase (on-line komunikace). Mezi off-line komunikace patří především e-mailové konference, UseNet, BBS, diskuze, blogy apod.

E-mailová konference

E-mailové konference upadly v dnešní době trošku v zapomnění, což je možná trochu chyba. Pro svůj chod, jak již z názvu vyplývá, používají e-mail a fungují tak, že e-maily z adresy člena konference zaslané na speciální adresu konference jsou automaticky rozeslány všem členům, tzv. abonentům, kteří jsou v dané konferenci zaregistrováni. Když se nad tím zamyslíte, tak toto jde provést i prostým rozesláním zprávy všem lidem co chci, protože e-maily lze samozřejmě rozesílat více uživatelům současně. Jistě, takové rozesílání problém není, ale problém může nastat se správou uživatelů takového seznamu. Pokud byste tam chtěli přidat nového nebo odebrat uživatele, museli by si ho přidat či odebrat i všichni ostatní uživatelé, což u početnějších skupin je značný problém. Tento problém lze vyřešit právě e-mailovou konferencí, kde se zpráva odesílá pouze na jednu jedinou adresu konference a správa příjemců se provádí přes webové prostředí. Navíc mohou být e-mailové konference moderované, tzn. že moderátor může rozhodovat o přidání a právech uživatelů v konferenci. Pomocí e-mailů se lze také do konferencí přihlašovat či odhlašovat a v některých systémech lze také nastavit slučování více zpráv např. za celý den do jednoho e-mailu tak, aby uživateli nechodilo příliš zpráv, pokud v konferenci probíhá přílišná aktivita.

Výhoda e-mailových konferencí oproti např. diskuzi na webových stránkách (chat, diskuzní fórum apod.) je širší dosah. Jsou uživatelé, kteří mají v práci omezeno nebo dokonce blokováno prohlížení některých webů, ale e-mailovou komunikaci mívají většinou povolenu. Další výhodou jsou rozšířené možnosti archivace – všechny přijaté zprávy máme nejen ve formě e-mailu, ale rovněž se na ně můžeme podívat přes webové rozhraní služby, což se může hodit pokud si například omylem zprávu smažeme. Ve webové diskuzi je jistá možnost dodatečně změnit obsah zprávy nebo ji dokonce smazat, což v e-mailové konferenci již samozřejmě technicky možné není.

Nejznámější a asi jeden z mála veřejných českých serverů nabízející e-mailové konference je Pandora – www.pandora.cz, který založili již v roce 1999 Patrik Zandl a Petr Mitoška. Po roce 2000 server přechází do společnosti MAFRA a. s., pod kterou patří např. i velmi známý zpravodajský server www.idnes.cz. Jak webové stránky Pandory vypadají je vidět na Obr. 35.

E-mailové konference jsou zde rozděleny do různých kategorií (Auto Moto, Hry, Hudba atd.), které pak mohou být rozděleny ještě do podkategorií. Pro vytvoření nové konference je třeba se zaregistrovat a přihlásit. Je zde řada nastavení konference – hlavně jméno konference a e-mail konference. Můžete si vybrat téměř libovolné jméno (pokud již není zabráno) a e-mail bude ve tvaru jméTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . Dále se zde může nastavit podpis, který se bude přidávat ke každému e-mailu z konference, dále přivítací a odhlašovací zpráva pro nové členy konference. Důležité je nastavení, kdo může přispívat do konference – jestli je veřejná, nebo může přispívat jen člen konference, a jestli je konference soukromá, kde nové členy musí schvalovat moderátor nebo dokonce tajná, která se nezobrazí ani nikde na serveru Pandory. Je vhodné si také nastavit, zda-li je konference moderovaná a musí tak moderátor schvalovat každý příspěvek nebo není. Přihlašování do a odhlašování z konference je možné přes webové rozhraní www.pandora.cz, popř. e-mailem pomocí speciálního tvaru předmětu e-mailu. Samotná diskuze v konferenci probíhá tak, jak je výše popsáno v definici e-mailových konferencí – pokud chcete poslat zprávu do konference, stačí poslat e-mail na adresu vaší konference (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ) a server pak e-mail rozešle všem členům konference. Příspěvky si lze zpětně přečíst i přes webové rozhraní, kde vidíme zprávy i odpovědi v přehledné stromové struktuře a můžete si je tak zpětně projít i kdyby jste si je smazali ve své e-mailové schránce.

V zahraničí je specializovaných serverů na e-mailové konference více, mezi nejznámější patří www.yahoogroups.com a www.googlegroups.com.

Každý server nabízející e-mailové konference má také svá pravidla a před tím, než je začnete používat, je třeba si tyto pravidla projít, ať se zbytečně nedostanete do problémů při jejich porušení.

UseNet

UseNet nebo také News server je specializovaná služba, která vznikla již v roce 1980 a v roce 1985 vznikl protokol NNTP k distribuci článků pomocí protokolu TCP/IP. Zpočátku to byla samostatná síť, ale s rozmachem Internetu se do něj postupně začlenil. UseNet se skládá z množství navzájem propojených news serverů, které si mezi sebou vyměňují články pomocí protokolu NNTP. Pokud někdo chce odebírat zprávy z dané diskuzní skupiny, musí se přihlásit do příslušného news serveru, odkud si pak bude e-maily stahovat do svého e-mailového klienta (např. Windows Live Mail nebo Mozilla Thunderbird). Na rozdíl od e-mailových konferencí, kam zprávy chodí zprávy většinou okamžitě po přidání, u news serverů si zprávy stáhnete, kdy chcete, podobně jako když si stahujete nové e-maily. Výhodou UseNetu je také to, že nejsou nijak centralizovány do jednoho serveru, ale příspěvky jsou distribuovány mezi více serverů pomocí tzv. záplavového algoritmu. Typická je také hierarchická struktura news serverů. Tyto jsou rozděleny do devíti hlavních kategorií – viz Tab. 7.

Tab. 7: Seznam skupin UseNet patřících do Big Eight

Do této kategorie patří také Google groups zmíněné v předchozí kapitole. Společnost Google získala službu UseNetu koupí společnosti Deja news v roce 2001.

Bulletin Board System

Bulletin Board System, který se zkracuje na BBS a vyslovuje slangově jako bíbíeska, je systém elektronických nástěnek, kde jsou příspěvky děleny podle témat. BBS je v podstatě speciální Internetová aplikace, která běží na serveru a umožňuje základní služby, jako je zakládání nových uživatelských účtů chráněných heslem, zobrazení nových a nepřečtených příspěvků po přihlášení, soukromý nebo veřejný chat apod. Někdy dovoluje provozovat i vlastní služby pro stahování souborů, elektronickou poštu apod.

BBS měly velkou oblibu především v době vytáčeného připojení k Internetu, protože objem přenášených dat není příliš velký. Vzhled takové BBSky je na Obr. 36.

Internetové diskuze

Nástupcem BBS se staly dnes velmi oblíbené internetové diskuze. Nejčastěji bývají ve formě webových stránek na Internetu, kam lidé vkládají své názory v diskuzních vláknech. Diskuzní vlákna bývají buď jednoduchá, kde jsou příspěvky jednoduše zobrazeny v chronologickém pořadí tak, jako např. v chatu nebo strukturovaná, kde příspěvky tvoří tzv. vlákna (anglicky thread) zařazena zpravidla do příslušných kategorií. Vlákno zobrazuje jak původní zprávu, tak i odpovědi na ni, což zvyšuje přehlednost.

Podle účelu můžeme internetové diskuze rozdělit do několika základních typů:

· Diskuze ke stránce nebo článku je velmi rozšířená především na zpravodajských serverech typu www.idnes.cz, www.novinky.cz apod. Zde bývá diskuze většinou striktně moderovaná a hlídaná nebo propojená s Facebookem (např. www.blesk.cz), protože tyto diskuze byly dříve často zneužívány. Dalším typem z této kategorie je diskuze k produktům v internetových obchodech.

· Návštěvní kniha (anglicky guestbook) bývá dalším typem diskuzí použitých většinou na osobních nebo firemních stránkách.

· Diskuzní fórum je nejrozsáhlejším typem diskuzí. Bývá často součástí speciálních serverů. Zpravidla umožňují registrovat nové uživatele, zakládat nová diskuzní témata apod.

· Otázky a odpovědi využívají některé veřejné instituce k zodpovídání dotazů zákazníků, získání podnětů nebo stížností apod. Pro takové diskuze je charakteristické to, že na dotazy odpovídají odpovědní zástupci dané instituce.

Podobně jako e-mailové konference mohou a většinou také jsou i internetové diskuze moderované, tzn. že jeden z uživatelů se stará o chod diskuze nebo jen určité kategorie, v případě rozsáhlejších diskuzí. K řízení diskuzí se používá např. nutná registrace uživatelů, která zaručuje, že pod určitou přezdívkou vystupuje jen jeden uživatel, který si toto jméno registroval. Další možností může být zobrazení IP adresy vkladatele příspěvku, která má za úkol snížit anonymitu přispěvatelů, odstupňování práv uživatelů, nastavení diskuzí jako veřejné a neveřejné apod.

Každá internetová diskuze má taktéž své pravidla, které je třeba si prostudovat. Obecně ale nebývají trpěny protizákonné, vulgární nebo jinak nežádoucí příspěvky, které do diskuze nepatří. Tyto příspěvky bývají označovány jako off topic. Kontroverzní a konfrontační příspěvky mohou vyvolat tzv. flame war – dlouhou diskuzi bez zjevného a jasného konce. Byl formulován tzv. kodex chování na Internetu, neboli netiketa shrnující pravidla slušného chování na internetových diskuzích.

Internetovou diskuzi si může založit na svých stránkách v podstatě kdokoli s využitím specializovaných software jako je phpBB, který je zdarma, nebo Invision Power Board či vBulletin, které jsou již komerční. Existuje také pár open-source alternativ.

Blog

Blog je speciální webová aplikace pro publikaci příspěvků. Na rozdíl od internetových diskuzí jsou to většinou příspěvky jednoho uživatele a bývají zobrazovány v opačném chronologickém pořadí, tedy nejnovější příspěvek bývá nahoře. Jméno blog vzniklo zkrácením anglického výrazu web log, neboli webový zápisník. Autor uveřejňující příspěvky se nazývá blogger a veškeré blogy a jejich vztahy se označují blogosféra.

Rozsahy a záběr internetových blogů je poměrně široký od malých osobních deníčků, přes komunitní blogy k prezentaci firem až k politickým kampaním. Některé blogy umožňují komentování příspěvků a tím si získávají svou čtenářskou komunitu. Pokud je tato komunita velká, může blogger na svém blogu i vydělávat formou reklamy a prezentací výrobků firem.

Příspěvky bývají označovány časem a datem pro lepší přehlednost. Pro odběr nových příspěvků bývá taky poskytnut formát pro čtečky RSS – viz kapitola 7.9.2. Za předchůdce blogů se považují výše uvedené UseNet a BBS. První blog začal psát v USA student Swarthmore College Justin Hall v roce 1994.

Pro vytvoření vlastního blogu máme v podstatě dvě možnosti. První a možná jednodušší je vytvořit si blog na některém ze specializovaných serverů, např. www.blogger.com, který byl nedávno koupen Googlem, nebo ryze český blogovací server www.blog.cz, kterém bylo pro zajímavost k 8. 8. 2012 registrováno 962 268 blogů s 32 711 675 publikovanými články. Jako další si můžeme uvést např. www.pise.cz, blog.idnes.cz atd. Výhodou tohoto řešení je jednoduchost a také cena – většinou je to zdarma. Nevýhoda je to, že je Váš blog umístěn na stránkách provozovatele a může být i nějak omezen, např. délkou příspěvků, velikostí, mohou tam být vkládány reklamy apod. Druhou možností je zakoupit si vlastní doménu a na ní si nainstalovat vlastní aplikaci pro webový blog. Nejznámější takovou aplikací je redakční systém Wordpress, který je zdarma. Jediná investice je tedy do webhostingu, popř. do domény. Na druhou stranu, publikace a řízení blogu je pak téměř neomezené.

Někdy se můžeme setkat také s pojmem mikroblog, což je obdoba blogu s tím rozdílem, že délka příspěvku nesmí překročit 160 znaků kvůli možnosti publikování pomocí SMSky. Typickým příkladem je Twitter, o kterém bude více zmíněno v kapitole o sociálních sítích.

• < Předchozí
• Další >