Způsoby fungování sítě
Jak se počítačové sítě s časem vyvíjely, tak přicházely stále nové a nové požadavky na funkčnost a kvalitu síťového spojení.
Z hlediska komunikace můžeme mluvit o spojovaném a nespojovaném způsobu komunikace. Při spojované komunikaci musí obě zařízení navázat spojení, které se na konci musí ukončit, přičemž jde o stavovou komunikaci, přechody mezi stavy musí být koordinované, je jim nalezena jediná cesta a vyhrazeny patřičné zdroje. Díky této jediné cestě je dodrženo pořadí vysílaných dat, ale také musí být ošetřeny nestandardní situace jako jsou výpadky spojení. Analogií ke spojované komunikaci je telefonní hovor. Naopak, při nespojované komunikaci o sobě jednotlivé strany neví. Komunikuje se pomocí tzv. datagramů, jejichž cesta není pevně vytyčena, což znamená, že každý datagram musí mít plnou adresu příjemce. Zároveň se jedná o bezstavovou komunikaci, neřeší se nestandardní situace, nezachovává se pořadí dat a tím že každý blok jde jinou cestou, jsou tyto na sobě nezávislé. Analogii můžeme najít v klasické listové poště.
S výše uvedenými způsoby komunikace souvisí taktéž blokový nebo proudový způsob přenosu. Proudový přenos se předpokládá u spojované komunikace a data jsou předávána v proudu bitů a nemusí být adresována, protože příjemce je zařízení na druhé straně. Při blokovém způsobu přenosu jsou data sdružována do bloků, kterými mohou být packety, rámce, buňky, datagramy nebo zprávy v závislosti na komunikační vrstvě. Komunikace zde může být spojovaná i nespojovaná.
Přenosy v síti nejsou ideální, může dojít k poškození dat. Z hlediska spolehlivosti se setkáváme se spolehlivým a nespolehlivým způsobem přenosu. U spolehlivé přenosové služby se o nápravu stará ten, kdo data přenáší, tzn. že musí rozpoznat chybu a vyžádat si nový přenos např. pomocí potvrzování doručení. Toto samozřejmě stojí výpočetní
i přenosovou kapacitu a může se nabourat pravidelnost doručování dat a i tak nemusí být spolehlivost vždy absolutní. Na druhé straně, při nespolehlivé přenosové službě se ten, co data přenáší, nestará o jejich správnost a chybová data prostě zahodí a přenáší dál.
Poslední dělení je na tzv. přenosy Best effort a Quality of Service. Přenos Best effort zajišťuje, že všem datům je měřeno stejně, přenos tedy není garantovaný a využívá se maximální kapacity. Při jejím překročením se všichni omezují stejně. Opakem je přenos Quality of Service (QoS), kde se přenosům nabízí různá kvalita. Může to být zajištěno buď garancí (rezervací zdrojů) nebo bez garance s pomocí tzv. priorit.