Rozdělení počítačových sítí podle rozlehlosti
Rozdělení počítačových sítí podle rozlehlosti patří k nejpodstatnějším a proto je mu věnována i tato samostatná kapitola. Postupně si probereme jednotlivé typy sítí, které jsou seřazeny od nejrozsáhlejší po nejmenší následovně:
Sítě GAN – Global Area Network
Sítě WAN – Wide Area Network
Sítě MAN – Metropolitan Area Network
Sítě CAN – Campus Area Network
Sítě LAN – Local Area Network
Sítě PAN – Personal Area Network
A nyní si je rozebereme podrobněji:
GAN – Global Area Networks (globální počítačové sítě)
Jak již z názvu vyplývá, jedná se o globální síť. Z jmenovaných sítí je nejrozsáhlejší, především díky použití satelitů a bezdrátových technologií a tím se stává prakticky neomezená. Základní přenosové rychlosti bývají v řádech Mb/s. Klasickým příkladem sítě GAN je právě Internet.
WAN – Wide Area Networks (rozlehlé počítačové sítě)
Podobně jako předchozí síť je to síť rozlehlá, ne ovšem tak globálního charakteru. Často je jako síť WAN označováno spojení několika lokálních (LAN) sítí do celku. Zatímco sítě LAN bývají budovány a jsou vlastněny jednotlivými zákazníky, WAN propojení probíhá většinou po pronajatých linkách, které jsou často velmi drahé.
Sítě WAN bývají nejčastěji realizovány čtyřmi způsoby:
· Pronajaté linky: toto je nejdražší, ale také nejbezpečnější řešení. Bývá označováno jako propojení počítačů point-to-point.
· Přepojování okruhů: na tomto principu fungují telefonní sítě, mezi koncovými body je vyhrazený okruh o předem dané přenosové kapacitě. Je to nejlevnější připojení, ovšem s nutností sestavit spojení před začátkem vysílání. Typickým příkladem je vytáčené připojení. Protože v danou chvíli využívají linku jen jeden odesílatel a příjemce, nezáleží na komunikačním protokolu. Výhodou může být taky jednoduchý a zřejmý způsob účtování – kupujeme si celý okruh o dané kapacitě a je jedno jestli ho využijeme nebo ne.
· Přepojování packetů – v dnešní době asi nejčastější způsob, kdy jsou přenášená data rozdělena do tzv. packetů, které v sobě nesou mimo dat také adresu odkud a kam putují. Celou zprávu typicky sestavuje až příjemce, protože se může stát, že data putují různými cestami. Přenosový kanál patří všem a proto v něm putují i různé packety různých odesílatelů a příjemců. Všichni musí používat stejný komunikační protokol. Mezi nevýhody patří to, že přenosová rychlost je zde sdílena a také to, že nelze přesně určit a hlavně zaručit dobu přenosu, protože packety můžou cestovat různými cestami.
· Přepojování buněk – obdoba přepojování packetů, jen nejsou používány velikostně proměnné packety, ale buňky stejné délky, které putují po virtuálních okruzích. Tato technologie je nejlepší pro současný přenos hlasu a dat, ale je značně nákladná.
MAN – Metropolitan Area Networks (metropolitní sítě)
Metropolitní sítě tvoří jakýsi mezistupeň mezi sítěmi LAN a WAN. Z názvu je jasné, že se jedná o sítě rozsahu města. Typickým příkladem je pražská akademická síť PASNET propojující jednotlivé vysoké školy v Praze nebo síť PRAGONET propojující jednotlivé části Pražského magistrátu.
Vzhledem k požadavku velkých přenosových rychlostí jsou pro spoje často použity optické kabely nebo mikrovlnné spoje. Z hlediska topologie sítí to bývají sítě typu páteř (anglicky backbone). Přenosové rychlosti jsou v řádech 34 – 155 Mb/s
CAN – Campus Area Network (univerzitní sítě)
Univerzitní sítě jsou speciálním typem MAN sítí, jak již z názvu vyplývá, nejčastěji omezené na rozlehlejší prostory v rámci školy nebo kampusu – propojení jednotlivých fakult, knihovny, administrativních budov, kolejí apod. Síť a celé vybavení bývají nejčastěji vlastněny danou univerzitou nebo organizací. Příklady těchto sítí nemusí být jen univerzity, ale také známé sítě v sídlech velkých firem jako je Googleplex, popř. kampus Microsoftu. Přenosové rychlosti v těchto sítích bývají již v řádech Gb/s.
LAN – Local Area Networks (lokální počítačové sítě)
Sítě LAN jsou asi nejznámější, protože jsou nejrozsáhlejší. Jsou určeny pro místní použití v rozsahu jen několika desítek či stovek metrů, typicky ve firmách, institucích, ale také již stále častěji v domácnostech. Přenosové rychlosti bývají opět v řádech Gb/s a nejpoužívanější technologie jsou Wi-Fi a Ethernet. Typické pro tyto sítě je také to, že si je budují sami uživatelé na své náklady. Nejčastěji se používají pro sdílení internetového připojení a sdílení prostoru na disku, ale dají se využívat ke sdílení tiskáren, scannerů apod.
PAN – Personal Area Network (osobní sítě)
Nejmenší, co do rozsahu, jsou sítě osobní, pod kterými si můžeme představit propojení počítače, chytrého mobilního telefonu nebo notebooku do sítě v blízkosti jedné osoby, tedy jen do několika metrů. Tyto spojení mohou být buď drátové pomocí USB popř. FireWire nebo častěji bezdrátové za použití Wi-Fi, Bluetooth nebo IrDA připojení.